Údržba a STK

Emisní kontrola 2026 - cena, limity a co vás čeká

Měření emisí 2026: cena 800–1 300 Kč podle paliva, limity opacity (Euro 4: 0,5; Euro 5/6: 0,25 m⁻¹), lambda benzin 0,97–1,03 a čtení dat z OBFCM od dubna 2025.

Aktualizováno 30. dubna 2026

Co je emisní kontrola a kdo ji musí absolvovat

Emisní kontrola je technická prohlídka, při které se měří koncentrace škodlivých látek ve výfukových plynech a porovnává se s limity stanovenými podle data registrace a typu paliva. Cílem je odhalit motory, které vlivem opotřebení, špatné údržby nebo úmyslných úprav přestaly splňovat emisní normu, se kterou byl vůz schválen. Od roku 2018 se měření emisí provádí současně s pravidelnou STK na sloučených pracovištích Stanice technické kontroly a Stanice měření emisí (SME), takže nemusíte na dvě návštěvy. Některé stanice jsou stále jen STK nebo jen SME, ale dohromady provedou v jeden den všechny úkony. Právní rámec tvoří vyhláška č. 302/2018 Sb. o postupech a pravidlech kontroly emisí, která detailně popisuje měřicí postupy pro každý typ paliva, a směrnice 2014/45/EU o pravidelných technických prohlídkách, jež sjednocuje minimální požadavky napříč členskými státy EU. Kdo musí na emise: všechna spalovací a hybridní vozidla v intervalech podle § 40 zákona č. 56/2001 Sb. (osobní auto poprvé 4 roky po registraci, dále každé 2 roky). Z měření jsou vyňati: plně elektrické vozy (BEV) - nemají výfuk ani spalovací proces, takže neexistuje co měřit; historická vozidla s veteránskou registrací (TPV), pro něž platí samostatný režim podle vyhlášky č. 355/2006 Sb.; a některé starší vozy s alternativním palivem mimo standardní kategorie (čistý ethanol u upravených aut, vodík před zavedením homologačního postupu), kde MD ČR uděluje individuální výjimky. Plug-in hybridy a klasické hybridy s benzinovým nebo naftovým motorem na emise musí stejně jako jejich nehybridní protějšky - měří se spalovací část. Pokud auto nedokáže udržet motor v provozu po dobu měření (zejména některé moderní plug-in hybridy s preferencí elektrického režimu), lze požádat o speciální postup, kdy technik měří v simulovaném sériovém zatížení přes diagnostiku.

Cena emisní kontroly v roce 2026

Ceny emisní kontroly nejsou v Česku regulovány a každá stanice si je určuje sama, ale rozptyl je díky standardizovanému postupu poměrně úzký. Pro rok 2026 platí orientační sazby: benzin a nafta 800-900 Kč, LPG a CNG 1 100-1 300 Kč (delší procedura, dvě měření kvůli dvěma palivovým režimům), hybrid 950-1 100 Kč (měří se jen spalovací část, ale postup je delší kvůli řízení režimu), plně elektrické vozidlo 0 Kč - na emise nejde. Cena se přičítá k pravidelné STK, takže celková útrata na STK plus emise vychází u běžné benzinové nebo naftové ojetiny na 2 000-2 700 Kč, u LPG/CNG na 2 300-3 000 Kč a u plně elektrického vozu pouze 1 200-1 700 Kč jen za STK. Mezi dvěma stanicemi v jednom městě se cena emisí může lišit i o 200 Kč; rozdíl mezi STK plus emise v Praze a v okrese pak činí kolem 600 Kč. Pokud se vyhnete drahé městské stanici, ušetříte. Důležité doporučení: jezděte vždy na STK plus emise jednou návštěvou. Stanice měření emisí mimo STK je sice akreditovaná pro stejný úkon, ale platíte za dvě návštěvy a obvykle je to dražší kombinace. Výjimkou je situace, kdy potřebujete jen evidenční kontrolu po úpravě (typicky po dodatečné montáži LPG nebo výměně katalyzátoru), kterou lze provést samostatně bez celé STK. Pokud má vaše stanice na webu kalkulačku, ceny jsou obvykle závazné; telefonický příslib bývá orientační. Před vjezdem si připravte malé ORV, občanský průkaz a u dovozů či přestaveb i schvalovací doklady.

Limity emisí podle paliva: opacita, lambda, CO a HC

Limity emisí se liší podle typu paliva a podle Euro normy, kterou vůz splňoval při schválení. U vznětových motorů (nafta) se měří opacita - kouřivost - při volné akceleraci. Limity podle vyhlášky č. 302/2018 Sb. se odstupňují podle Euro normy: motory Euro 5 a Euro 6 mají přísný strop 0,25 m⁻¹, motory Euro 4 (registrace zhruba leden 2005 - srpen 2009) mají limit 0,5 m⁻¹, starší vozy Euro 1-3 řídí hodnota uvedená v homologačním listu (typicky 1,5-2,5 m⁻¹). Pokud výrobce na štítku motorového prostoru uvádí přísnější hodnotu, než je zákonný strop, platí přísnější údaj výrobce. Procedura: technik prohřeje motor na pracovní teplotu (typicky 80-90 °C), provede tři volné akcelerace z volnoběhu na maximální otáčky a měří opacitu sondou v koncovce výfuku. Hodnoty se průměrují, výsledná hodnota nesmí překročit limit. Časté problémy u nafty: zanesený DPF (filtr pevných částic), opotřebované vstřikovače a porouchaný EGR ventil; všechny tři způsobují nárůst opacity i nad 1,0 m⁻¹. U zážehových (benzinových) motorů se měří lambda - poměr palivové směsi - v úzkém okně 0,97-1,03. Lambda 1,0 znamená stechiometrickou směs (přesně tolik vzduchu, kolik je potřeba pro úplné spálení paliva); odchylka pod 0,97 znamená bohatou směs s nedopalem, nad 1,03 chudou směs s vyšší tvorbou NOx. CO ve volnoběhu je omezeno na maximálně 0,3 % pro vozy Euro 4 a vyšší (registrace zhruba od ledna 2005), pro starší vozy je tolerance vyšší (Euro 3 obvykle 0,5 %, Euro 1-2 až 3,5 %). Uhlovodíky (HC) jsou pro Euro 3 a vyšší omezeny na 100 ppm, pro starší vozy do 200 ppm. Kontrolují se i otáčky volnoběhu - motor musí běžet v intervalu předepsaném výrobcem (typicky 700-900 ot/min). U vozů na LPG a CNG se měří shodně s benzinem, ale postup zahrnuje dvě měření: jedno na primárním palivu (typicky benzin pro studený start) a druhé po přepnutí na plyn po prohřátí. Tolerance jsou stejné jako u benzinu, ale praxe ukazuje přísnější výsledky kvůli specifikům spalování plynu (vyšší teplota, vyšší NOx). Hybridy se měří jen ve spalovacím režimu; pokud auto nedokáže udržet motor v provozu po dobu měření (zejména některé plug-in hybridy v default-EV módu), lze požádat o speciální postup, kdy se motor uměle zatíží přes diagnostiku.

OBFCM: čtení dat z palubního počítače od dubna 2025

OBFCM (On-Board Fuel and Energy Consumption Monitor) je palubní zařízení, které průběžně sleduje a ukládá data o reálné spotřebě paliva, energie u hybridů a elektrické spotřebě u plug-in hybridů. Povinnost vybavit OBFCM nese podle nařízení EU 2018/1832 každé nové vozidlo kategorie M1 (osobní auta) a N1 (lehké užitkové do 3,5 tuny) registrované od 1. ledna 2021. Modul je integrován do palubní jednotky (ECU) a běží automaticky, řidič jeho existenci běžně nepostřehne. Od dubna 2025 mají technici STK na základě přechodného ustanovení vyhlášky č. 302/2018 Sb. povinnost data z OBFCM současně s emisemi přečíst přes konektor OBD-II. Hlavním cílem je porovnat reálnou spotřebu, kterou vůz dosahuje v běžném provozu, se schválenou hodnotou uvedenou v homologačním listu při registraci. Evropská komise získává agregovaná data o tom, jak velký je rozdíl mezi laboratorní homologací (cyklus WLTP) a reálným provozem, a tato data slouží jako podklad pro budoucí úpravu emisních norem - zejména přechod na CO₂ standardy podle reálné spotřeby místo laboratorních hodnot. Důležité pro řidiče: princip opt-out. Každý majitel může čtení OBFCM odmítnout, ale musí to aktivně sdělit technikovi před vjezdem na kontrolní linku. Odmítnutí se zaznamenává do protokolu a nemá vliv na výsledek STK ani na emisní kontrolu - vůz může projít, i když OBFCM data odmítnete poskytnout. Stanice nemůže odmítnout provést STK kvůli odmítnutí OBFCM. Data, která se přečtou, jsou anonymizována už ve fázi přenosu - z protokolu se vyřazují identifikační údaje (VIN, SPZ) ještě před odesláním do agregační databáze EHK Bruselu. Stanice STK nemá k surovým datům přístup ani je neukládá lokálně po skončení relace. Pro řidiče to znamená nulové praktické dopady na výsledek prohlídky. V budoucnu se diskutuje o propojení OBFCM dat s daňovou politikou - konkrétně s návrhem silniční daně závislé na reálné CO₂ stopě místo zdvihového objemu motoru. Toto je zatím jen politické téma, žádný konkrétní zákon v ČR ani na úrovni EU schválen není. Otázku, zda OBFCM odmítnout, nebo nechat technika přečíst, je čistě osobní rozhodnutí - z hlediska prohlídky je to bez dopadů, z hlediska budoucí regulační politiky je to drobný hlas v agregaci dat o reálném provozu evropského vozového parku.

Co dělat, když auto neprojde emise

Pokud auto na emise neprojde, dostává vážnou závadu (B). Provoz není okamžitě zakázán (na rozdíl od nebezpečné závady C), ale máte 30 dní na odstranění příčiny a opakovanou prohlídku. Cena opakované prohlídky je 300-500 Kč podle stanice a kontroluje se pouze dříve zjištěná závada, takže trvá kolem 15 minut. Po 30 dnech od neúspěšné prohlídky propadá nárok na opakovanou kontrolu a je nutná kompletní nová emisní kontrola plus STK za plnou cenu. Nejčastější příčiny u nafty (od nejlevnější po nejdražší): neukončená regenerace DPF kvůli příliš krátkým městským jízdám - řešení je projet 20+ km dálnicí při otáčkách 2 500-3 000 a teplotě motoru nad 90 °C, často to vyřeší problém zdarma. Pokud regenerace nepomůže, jde obvykle o trvale zanesený DPF: odborné čištění (regenerace ultrazvukem nebo chemicky v autorizovaném servisu) stojí 8 000-18 000 Kč, výměna za nový filtr 25 000-80 000 Kč podle modelu. Vadné vstřikovače: oprava od 4 000 Kč za kus, kompletní sada čtyř kusů u common-rail dieselů 30 000-80 000 Kč. Závada na EGR ventilu: čištění 3 000-5 000 Kč, výměna 8 000-25 000 Kč. Lambda sonda na výfuku dieselu: 2 500-6 000 Kč. Nejčastější příčiny u benzinu: vadná lambda sonda (oprava 2 500-6 000 Kč), opotřebované zapalovací svíčky a cívky (1 500-8 000 Kč podle počtu válců), zanesený katalyzátor (oprava 8 000-35 000 Kč podle modelu), nesprávně seřízená palivová směs (přeprogramování ECU 1 500-3 500 Kč). U vozů na LPG a CNG je častým zdrojem problému netěsná plynová nádrž, opotřebený redukční ventil nebo špatně kalibrovaný injektor plynu - oprava 1 500-8 000 Kč podle závady. Před opakovanou prohlídkou se vyplatí investovat 800-1 500 Kč do diagnostiky OBD-II u nezávislého servisu, která odhalí konkrétní příčinu (vadná sonda, zanesený DPF, špatná lambda regulace) a ušetří metodu pokus-omyl s drahými výměnami dílů, které ani nebyly příčinou neúspěchu.

Diesel a DPF: proč auta po dálnici projedou snáz

DPF (Diesel Particulate Filter) - filtr pevných částic - je nejčastější příčinou neúspěchu nafty na emisích. Princip: filtr zachytává saze ve výfukových plynech a periodicky je spaluje při tzv. regeneraci, kdy teplota výfuku přesáhne 600 °C. K regeneraci dochází automaticky, jakmile palubní jednotka detekuje určitou míru zanesení. Aby regenerace proběhla, musí motor pracovat v ustáleném režimu po dobu 15-25 minut při dostatečném zatížení - typicky dálniční jízda 100-130 km/h. Krátké městské cesty regeneraci neumožňují, saze se v filtru hromadí a opacita kouře roste. U dieselů, které jezdí převážně po městě, může DPF zaplnit i přes 90 % kapacity během 12-18 měsíců a auto ze stejného důvodu neprojde STK. Před STK doporučujeme: 20-30 km na dálnici při otáčkách 2 500-3 000 a teplotě motoru nad 90 °C. To často spustí pasivní regeneraci a sníží opacitu pod limit Euro 5/6 (0,25 m⁻¹). Pokud má auto hlavně městský provoz a víc než 200 000 km, riziko neúspěchu je výrazně vyšší. Před plánovanou STK se vyplatí investovat 800-1 500 Kč do diagnostiky OBD-II u nezávislého servisu, která odhalí stav DPF, naplnění sazí, počet ukončených a neukončených regenerací a další parametry. Pokud je DPF zaplněný nad 80 %, samostatná dálniční jízda už pomoci nemusí a je nutná nucená regenerace přes diagnostiku (cena 1 500-3 000 Kč) nebo odborné čištění (8 000-18 000 Kč). Prevence dlouhodobých problémů s DPF: minimálně jednou za 14 dní jezdit alespoň 30 km dálnicí, používat naftu s nízkým obsahem síry (Euro 6, prémiová paliva), nedopouštět nízký stav AdBlue u vozů s SCR systémem (chyba SCR způsobí blokování regenerace), pravidelně měnit motorový olej s nízkým obsahem popela (low-SAPS specifikace, např. ACEA C3). Demontáž DPF nebo softwarová deaktivace ve výrobcem nepředpokládaném rozsahu je trestná podle § 12 zákona č. 56/2001 Sb. - technik vyříznutý DPF rozezná během 30 sekund a auto je okamžitě nezpůsobilé.

Stanice měření emisí (SME) vs. STK

Stanice měření emisí (SME) byla v ČR historicky oddělená od stanic technické kontroly (STK), kupující musel jezdit na dvě adresy a platit dva poplatky. Vyhláška č. 302/2018 Sb. integraci umožnila a od stejného roku většina stanic nabízí STK i SME na jedné adrese, často v jedné hale. Některé stanice ale zůstaly samostatné: SME bez STK je dnes méně časté, slouží především firemním vozovým parkům s pravidelnou diagnostikou (autobusové společnosti, taxi flotily, leasingové společnosti) a stanicím v malých městech, kde se nevyplatilo investovat do plné akreditace STK. Akreditace SME je stejná jako u STK - dohlíží Inspekce silniční dopravy Ministerstva dopravy ČR, technici procházejí stejnými kvalifikačními zkouškami, vybavení musí být kalibrované podle normy ČSN EN ISO/IEC 17025. Pro běžného řidiče doporučení: pokud absolvujete pravidelnou STK, jděte na sloučené pracoviště - úspora času i peněz. Samostatnou SME využijete jen ve specifických situacích: evidenční kontrola po úpravě (dodatečně namontované LPG nebo CNG, výměna katalyzátoru, přestavba motoru) - tato kontrola není pravidelnou STK, takže nemusíte čekat na termín, jde se hned po opravě. Cena samostatné SME bez kompletní STK je obdobná jako u sloučeného pracoviště, kolem 800-900 Kč. Některé SME nabízejí mimořádné měření po opravě (validace, že rekonstrukce přinesla výsledek) za 400-600 Kč - užitečné, pokud chystáte opakovanou prohlídku za 14 dní a chcete předem vědět, zda projde. Důležité: výsledek samostatného mimořádného měření není formální STK, slouží jen jako interní validace pro majitele.

Související administrativa: ekologická daň a Euro normy

S emisní kontrolou souvisí dvě administrativní oblasti. První je ekologická daň, druhá Euro normy a nízkoemisní zóny. Ekologická daň podle § 113-116 zákona č. 542/2020 Sb., kterým se mění zákon o správních poplatcích, se platí jen jednou - při první registraci vozidla v ČR. Typický scénář: dovoz ojetiny ze zahraničí, přepis na české SPZ a první česká registrace. Sazby pro rok 2026: Euro 0 (vozidla registrovaná do 30. září 1992) 10 000 Kč, Euro 1 (1993-1996) 5 000 Kč, Euro 2 (1997-2000) 3 000 Kč, Euro 3 a vyšší (od 2001) 0 Kč. Plně elektrická vozidla (BEV) a hybridy bez spalovacího motoru jsou od ekologické daně osvobozeny bez ohledu na rok výroby. Euro normu vašeho dováženého auta poznáte z homologačního listu nebo zahraničního technického průkazu - většinou je uvedena jako EU-směrnice nebo přímo Euro X. Pokud doklad chybí, dohlédne ji autorizovaný dovozce nebo si lze vyžádat výtah z databáze výrobce. Související článek o přepisu, kde se daň platí v rámci poplatků na úřadu, najdete na stránce o přepisu auta. Druhou administrativní oblastí jsou nízkoemisní zóny (LEZ - Low Emission Zones), které regulují vjezd vozidel podle Euro normy. V Česku zatím existuje jen pilotní zóna v Praze (Praha 1, vybrané ulice centra), která od ledna 2025 omezuje vjezd vozidlům s normou Euro 0 až Euro 2. Plný systém po vzoru Berlína nebo Vídně je v politické přípravě, konkrétní termín zavedení v dalších městech (Brno, Ostrava, Plzeň) zatím nebyl stanoven. Označení vozidel pomocí emisních plaket je v ČR zatím dobrovolné. Pokud uvažujete o dovozu staršího auta, kalkulujte ekologickou daň plus potenciální budoucí omezení vjezdu - u vozů Euro 0-2 jde celkem o 3 000-10 000 Kč navíc plus riziko zákazu v centru velkých měst během 3-5 let.

Zdroje dat a metodika

  • Vyhláška č. 302/2018 Sb. o postupech a pravidlech kontroly emisí
  • Vyhláška č. 211/2018 Sb. ve znění vyhl. 303/2020 Sb. (kategorizace závad)
  • Směrnice 2014/45/EU o pravidelných technických prohlídkách
  • Zákon č. 542/2020 Sb. § 113-116 (ekologická daň podle Euro normy)
  • Nařízení (EU) 2018/1832 — OBFCM (povinnost monitoringu spotřeby paliva)
  • Ministerstvo dopravy ČR: tisková zpráva k nasazení čtení OBFCM duben 2025
  • Související: STK 2026 — kompletní průvodce, Typické závady na STK, STK cena 2026, Co se kontroluje na STK

Proklepnout historii STK podle VIN

Zadejte VIN nebo odkaz z bazaru a za pár sekund získáte kompletní report o historii vozidla.

Další články